HISTORIE ČERNIC

Na území vesničky Černice stál nejprve starý župní hrad, jehož obyvatelé měli strážit hranice území slovanského kmene Dúdlebů.

Postupně přibývaly dřevěné domky, osada se zalidňovala a rostla.
Při černickém kostele, založeném koncem desátého století otcem druhého pražského biskupa, sv. Vojtěcha, vyrostla brzy i hospodářská stavení.

Na počátku 14. století přešly Černice pod správu cisterciáckého kláštera Zlatá koruna, se kterým zažily nejen dobu jeho vrcholné slávy, ale i ostré střety s husity, drancování během třicetileté a pak i sedmileté války.

Když se vlády ujal Josef II., shledal řád cisterciácký „neužitečným a neprospěšným” a zasazoval se neochvějně o jeho zrušení. Poslední opat kláštera se všemožně snažil císaře o životaschopnosti řádu přesvědčit a byl ve své snaze velmi vynalézavý.

Přímo ve Zlaté Koruně založil školu, vyučoval na ní v duchu zásad J.A. Komenského a dokonce zakládal na klášterních pozemcích průmyslové podniky. Císař byl ale neoblomný.
A tak se po zrušení řádu roku 1785 veškerý majetek Zlaté Koruny včetně Černic dostal za necelých 213 000 zlatek do ruky úspěšnému dražiteli, knížeti Janu ze Schwarzenbergu. Farní hospodářská stavení se změnila na knížecí statek.

Hotel Restaurant Černice*** se nachází právě v objektu bývalého farního a později Schwarzenberského statku, jedna jeho část kdysi sloužila i jako obecná škola.
V místních kronikách ještě zmiňuje slavný obyvatel domu č. 3, první překladatel Kosmovy kroniky, pan Karel Hrdina. Jeho pamětní desku naleznete na budově hotelu dodnes.